Černý bez (Sambucus nigra) je na pomezí mezi stromy a keři. Necháme-li mu prostor, doroste do krásných 6 (prý i 10) m, za které by se leckdy nemusela stydět ani mnohá jabloň pěstovaná dnes v našich zahradách…

Je to náš původní keř, který miluje slunce a živné a vlhké půdy. Spokojí se sice i s horšími podmínkami, ale má-li bohatě plodit, slunce i živiny potřebuje.

Má v ČR nějaké příbuzné, se kterými by se mohl splést? Má. Bez chebdí (Sambucus ebulus) a bez červený (S. racemosa). 

• Chebdí má rádo teplá místa naší republiky. Je dost toxické, ale záměna by hrozit nemusela, uvědomíme-li si, že chebdí nemá zdřevnatělé výhony, na rozdíl od bezu černého. Chebdí není keř. Je to sice vytrvalá rostlina, ale každý rok na jaře vyhání nové bylinné výhony, které pak s koncem vegetační sezóny uschnou.
• Druhým příbuzným je bez červený, který naopak upřednostňuje vyšší polohy. Plody má červené, semínka v nich se taky nedoporučuje kvůli jejich toxicitě jíst. Plody jsou po odstranění semen a povaření jedlé.

Myslím, že černý bez by někde ve vaší blízkosti růst mohl (Schválně – jak daleko máte ten nejbližší?). Ale co bez chebdí a bez červený – máte je někde poblíž?

Bez v kuchyni

Sotva bez vykvete, nabízí jedlé květy: využijete je na perlivé limonády, sirupy, květenství smažená v těstíčku (kosmatice); vůně květů skvěle doplňuje dušené ovoce, rosoly a marmelády (vynikající je prý v kombinaci s angreštem – usušené květy si však musejí na angreštovou sezonu chvíli počkat).
Léčivé čaje z květů bezu jsou samostatnou, důležitou kapitolou…

A když dozraje? Plody jsou jedlé (po tepelné úpravě), využitelné v zavařeninách, marmeládách, omáčkách, ale i vínech; existuje dokonce několik vyšlechtěných kultivarů s většími nebo aromatičtějšími plody.

Pouštíte si bez do kuchyně? 

V zahradě

Na fotce níže je vcelku nevšední využití jako stříhaného živého plotu. V nestříhaných plotech ale úplně ideální není, protože od spodu vyholuje a svou deštníkovitou korunou často vystíní své sousedy. Takže  námět na krásný solitér 🙂

• Bez je lékařem nejen pro lidi, ale i pro rostliny: listy mají insekticidní účinky (aplikované jako odvar) a působí dokonce i proti některým houbovým chorobám.
• Traduje se využití čerstvých listů nastrkaných do nor krtků (které v norách posléze tlejí) za účelem vypuzení krtků z pozemku.
• Bez je vynikající aktivátor kompostu, roste-li poblíž – vlastně je to s kompostem výborná symbióza: černý bez ocení dusík z kompostu a kompost, bezem mírně přistíněný, prosperuje též.
• Podobně jako bříza, i bez je pionýrská dřevina, která přijde vhod při přeměně holin a pustých míst v rajské zahrady 🙂
• A abychom nezapomněli – bez je líhništěm mšice bezové. Jo – těch fuj černých “brouků”. A proč za to máme být rádi? Protože mšice bezová jiné hospodářské rostliny vesměs nenapadá, ale svým rozšířením umožňuje vývoj mšicožravého hmyzu, který pak již vybíravost na mšici bezovou nemá a chrání tak úrodu před jinými druhy mšic.
• A taky jestli máte rádi ptačí zpěv, vězte, že ptáci bezinky přímo milují a v jeho keřích rádi hnízdí.

Další využití

• Ze dřeva se dají vyrábět hudební nástroje – píšťaly, fujary, koncovky. 
• Zdroj přírodních barviv: použitím různých částí bezu lze docílit celé palety barev – plody například lze barvit nejen jídla, ale i vlnu, látky a dokonce prý i vlasy (na černo); S plody lze i barevně kouzlit – v zásaditém prostředí se šťáva z plodů barví až do zelena a v kyselém do červena. 
• Dřevo je trvanlivé a tyčovinu využijete třeba v zahrádkách. Po vyschnutí i dobře hoří, byť velká polínka do krbu rozhodně nečekejte.
• A co teprve, když dojde na magii: dřív byl bez u každého stavení – lidé ho sázeli jako ochranu šťastné rodiny a bohaté úrody…

Jaký vztah máte k bezu vy?