Co se vám vybaví, když se řekne “Mišpule”? Máte nějakou konkrétní zkušenost? Nebo je to spíš zvědavost pramenící s česky libozvučně znějícího jména?
Mišpule je celým botanickým jménem mišpule obecná (Mespilus germanica). Odborné jméno je trošku zavádějící, protože původ a dodnes velké rozšíření je spíše v JZ Asii, resp. na území kolem Černého moře. U nás původní není, ale pěstuje se již po staletí. Je samosprašná, takže na zahradě stačí jen jedna.
Pojďme teď společně mišpulí svět blíž prozkoumat.
Nemusíme se kvůli tomu pouštět do žádných dechberoucích výšek – mišpule zůstává i v dospělosti poměrně malým stromkem / keřem. Dorůstá zpravidla do 4 (až 6) m. Bude spíš širší než vyšší a mnohdy se bude chtít rozvětvit už úplně u země. Tak je dobré na to myslet už při plánování místa, kam ji budete chtít zasadit. Příliš blízko u chodníčku to nebude terno. Zároveň bych ale místo vybírala tak, aby byla na očích. Jednak hezky kvete a pak taky – sklizeň je dobré vychytat – sklízí se postupně, v době, kdy toho po zahradě do odlehlých koutů moc nenachodíme.
Když už jsme u vhodného umístění – mišpule mají rády slunce, teplé polohy a chráněná místa. U nás, v Českých Budějovicích, vím o několika stromcích, kterým se daří dobře. Jsme však v mírně teplém a mírně vlhkém klimatickém regionu. Na Vysočině či v Pošumaví bych se do pěstování mišpulí raději nepouštěla. Roubovaná na hlohu bývá odolnější, ale ani to z ní horského otužilce neudělá.
Víte o mišpulích, co by rostly kousek od vás?
Jestli nevíte, mohla by vám pomoct stránka NaOvoce.
Plody mišpule
Plody mišpule tvarem připomínají velmi malá jablíčka ( 2,5 až 6 cm v průměru). Chutí zase trošku hrušky. A konzistencí jsou nejblíž asi velké šípky (s několika velkými semínky uvnitř). A když si uvědomíte, kdy jsou šípky nejlepší, dojdete k tomu, kdy jsou nejlepší mišpule. Ano, přesně tak – až když přejdou mrazem a zhniličkovatí (zhnědnou a změknou). A i pak, kdy jsou určitě nejsladší, voňavé a nechutnají již trpce, musí mít člověk hodně rád dětské přesnídávky, aby ho mišpule svými plody okouzlila. Výhodou nesporně je, že s mišpulí přesnídávkou se člověk nemusí vařit, má ji suprově balenou v malých porcích přímo na zahradě a krom toho je to strava raw, minerálově a vitamínově bohatá… A taky je k dispozici v době, kdy už na zahradě nic jiného k snědku nebývá.
Wiki píše, že: “Plody obsahují asi sedmdesát pět procent vody, deset procent cukru, vitamíny (C a B2), vlákninu, třísloviny, kyseliny (nejvíce kyseliny jablečné) a ve větším množství minerální látky jako vápník, hořčík, draslík a sodík.”
Plody se dají v zimě (asi tak do ledna) sklízet přímo ze stromu. Je také možné je někdy v listopadu dát do sklepa do bedniček (v jedné vrstvě a tak, aby se příliš nedotýkaly), kde dojdou.
Pokud vše nesníte za syrova, dají se z mišpulí dělat povidla, marmelády nebo pasty. Má poměrně dost pektinů, takže snadno rosolovatí, takže je fajn je přidat k jiným druhům, které tolik pektinů nemají. Léčivé sirupy z mišpulí užívají hlavně děti při průjmech, protože díky obsahu tříslovin má mišpule stahující účinky.