Co se záhony v zimě?
Pokud nepovažujete rituál podzimního zrytí celé zahrady za nutný, vítejte ve světě bezorebného pěstování.
V zimě ocení půdní organismy ochranu proti promrzání. Tuto funkci v přirozených ekosystémech zpravidla plní odumřelá tráva nebo spadané listí. Na záhony se hodí zejména měkké druhy listů (lípa, bříza, listí z ovocných stromů, …). Pokud není listí dostatek, lze si na záhonech pomoct slámou (senem ne, obsahuje velké množství klíčivých semínek – leda že byste napřesrok chtěli skoncovat s ředkvičkami a nadále se věnovat jen kopretinám, štírovníkům či chrastavcům). Lze využít i nať zeleného hnojení vysetého v pozdním létě (sklizenou tak, aby v ní nebyla dozrálá semena).
Mulč zajistí krom ochrany před promrzáním i to, že mladé rostlinky plevelů, které by chtěly v příhodném počasí vyklíčit, nebudou mít pro svůj růst dost světla. Zamezí i větrné erozi. Zamulčování je však vhodné načasovat tak, aby nebylo dřív než v říjnu, protože na přelomu srpna a září dochází k největším snůškám slimáčích vajec (narostlé zamulčované zelené hnojení či zamulčovaný záhon je ideálním místem).
Mulčování je vhodné i pro cestičky. Plevely rády klíčí i tam. Jako ideální materiál v naší zahradě se mi osvědčil opad z tůjí. Více na stránce Záhonová evoluce.