Topinambury (Helianthus tuberosus) jsou trvalky s květy podobnými slunečnicím. Sklízejí se hlavně podzemní hlízy, ale možností využití topinamburů v zahradě je víc. Například jako větrolam (rostliny jsou vysoké), zdroj nektaru pro včely, ale i mulč ze seštěpkovaných suchých stonků (či zelených stonků, pokud nechcete sklízet hlízy). Hlízy se sklízejí pozdě na podzim, přes zimu (když není zamrzlá půda) a v předjaří. Protože poměrně rychle vysychají, je lepší sklidit to, co do týdne, dvou spotřebujete, hlízy pečlivě kartáčkem omýt a uskladnit ve skleněné misce v lednici – pak lze brát rovnou na vaření a není třeba je loupat. Dají se prý i sušit.
Vyplatí se na sadbu použít odrůdy s velkými hlízami. Plané topinambury s hlízami velikosti ořechu by Vás asi nepotěšily. Koupit se dají v obchodech s potravinami (nejsou-li přeschlé, lze je normálně zasadit), zahradnictvích, šlechtí je i Výzkumný bramborářský ústav v Havlíčkově Brodě.
28.3.2011: Úroda topinamburů byla báječná. Sklízela jsem je postupně přes zimu a tady je to, co zbylo na ploše asi 0,5 m2. Dost na spoustu zeleninových salátů (syrové je mám nejraději), hlavních chodů (jen zlehka osmahlé, ještě křupavé, jsou vynikající) i pečených chuťovek. A ještě zbylo na sadbu pro přátele. Ale musím přeci jen trochu varovat – na pěstování jsou nenáročné, krásné, zdravé a oplývají ještě mnoha dalšími superlativy, leč jsou také nesmírně zvědavé. Nasadíte-li je k plotu, buďte si jisti, že za ním je soused, který je bude vítat s radostí. Dříve nebo později, pokud nebudete hlízy pravidelně sklízet, se k němu totiž dostanou. Plot není žádný problém, hlízy mají býčí sílu, kterou nadzvedávají i kamenné obrubníky. Vhodné je sousedství trávníku, kde můžete šíření regulovat kosením. Pokud topinambury pravidelně nesklízíte, mají hlízy tendenci se zmenšovat. Nevítaný porost oslabíte nejlépe pokosením v době květu, kdy má maximum svých sil v nadzemních částech.