Projekt Samorost doputoval na českobudějovické náměstí, měla jsem tedy možnost si ho zblízka prohlédnout a osahat. Zážitek to byl veliký – technologie využití houbového mycelia ve stavebnictví je hodně zajímavá. A navíc designérsky se exteriér i interiér domku také moc vydařil.
Mykokompozit použitý na zateplení domku se mi jako materiál moc líbí. Je to vlastně organický substrát (dřevní odpad – piliny, karton či dále nerecyklovatelný papír) prorostlý vlákny hub (v tomto případě naší původní houbou lesklokorkou lesklou, v asijských zemích zvanou reishi). Vlákna hub začnou substrát za vhodných podmínek zpracovávat a při tom působí jako lepidlo. Pokud se takto nechají „dozrát“ ve formách, vzniknou desky, se kterými se dá pracovat podobě jako s polystyrenem. Lze tedy využít stávající stavební technologie a při tom použít materiál, který se, na rozdíl od výše zmíněného polystyrenu, po dosloužení stavby přirozeně zcela rozloží.
Pokud by vás zajímalo, jak jsou na tom mykokompozitové desky ve srovnání s běžnými materiály používanými ve stavebnictví, odkážu vás na Produktový list mykokompozitu. Dozvíte se tam nejen o tepelně izolačních vlastnostech, ale třeba i o tom, jak odolává ohni. Schválně – co myslíte? Jak je na tom třeba v porovnání s polystyrenem a s dřevem?
Přidávám ještě fotku vzhledu mykokompozitových desek použitých v interiéru Samorostu. Prostorový efekt vznikl díky formě, ve které deska „zrála“. Co na to říkáte?
Využití mykokompozitu se ale rozhodně neomezuje jen na tepelně-izolační desky. Dík jeho nízké váze a při tom značné pevnosti z něj lze vyrábět i nábytek (k vidění nejen v Samorostu, ale třeba také na stránce věnující se propagaci projektu či v katalogu představujícím výrobky z mycelia.
Přidám ještě jeden odkaz pro ty, kdo mají raději videa. A také odkaz na podrobné informace pro ty, kdo chtějí jít více do hloubky.