Odborné jméno: Asparagus officinalis
Anglicky: Asparagus, Garden asparagus
Jedlé části
- Mladé výhony – syrové (výborné jsou čerstvě utržené) nebo vařené. Jsou považovány za delikatesu. Chřestová sezóna většinou začíná v polovině dubna a končí asi v polovině června. Za tuto dobu se dá z jedné rostliny sklidit asi čtvrt kg výhonků.
- Tradičně se ve Středomoří chřest sušil, aby byl k dispozici i mimo jeho hlavní sezónu. Po oblanšírování se dá i zamrazit.
- Pražená semínka se mohou používat jako náhražka kávy.
Známá rizika
- Velká množství výhonků mohou dráždit ledviny.
- Bobule jsou mírně jedovaté.
Původ
- Roste přirozeně na většině území Evropy na úrodných písčitých půdách kolem moří a podél řek.
- V ČR se přirozeně vyskytuje v teplejších oblastech – na suchých stráních a ve světlých křovinách od nížin po pahorkatiny. Zplaňuje i ze zahrádek.
- Jako zelenina a lék se pěstuje už několik tisíc let. Existuje freska 5000 let stará, na níž je chřest obětován egyptským bohům.
Vzhled
- Trvalka rostoucí do výšky asi 1.5 m a šířky 0.8 m. Když se mu dobře daří, vydrží na jednom stanovišti produktivní i 20 let.
- Kvete v srpnu a plody se na samičích rostlinách vyvíjejí od září do října.
- Jedlé výhony produkují jak samičí, tak samčí rostliny. Samičí se ale vysilují tvorbou semen, proto se na pěstování většinou využívají samčí rostliny. Samčí rostliny také obvykle žijí déle a produkují více výhonů.
- Bílý a zelený chřest se liší způsobem pěstování – resp. zakrytí rašících výhonů zeminou či černou plachtou u bílého chřestu.
Pěstování
- Potřebuje před větrem chráněnou, přiměřeně vlhkou půdu (musí však být dobře odvodněná, aby kořeny nezahnívaly), dostatek slunečního světla (nejméně 6 hodin přímého slunečního záření denně) a živin. Zároveň však teploty nad 29 °C mohou vést k popálení, takže je třeba vybrat místo, kde rostlinám nebude hrozit úpal (typicky před jižní stranou domu, který odráží sluneční záření).
- Úplně nejlepší je hluboká, úrodná, lehká vápenitá půda. Pokud takovou půdu zrovna nemáte, je vhodné připravit ji předem – je fajn vykopat záhon alespoň 90 cm hluboký a ten postupně plnit organickým materiálem (včetně větších kusů dřeva, které v půdě fungují jako houba – drží vláhu) a původní zeminou (případně i říčním pískem k vylehčení jílovitých půd).
- Sazenice se sází do asi 20 cm hlubokého příkopu, kde se na malý kopeček hlíny posadí tak, že se jim kořeny pečlivě rozprostřou do stran. Sazenice se dávají asi 0,4 m od sebe. Pak se zasypou asi 6 cm zeminy obohacené o kompost. Každé 2-3 týdny se přisype dalších 6 cm, dokud není příkop plný. Tak se předejde poškození vyvíjejících se výhonů.
- První rok po výsadbě je důležité udržovat půdu rovnoměrně vlhkou, nikoli však podmáčenou, aby se rostliny dobře ujaly. Vlhkost může pomoct udržet mulč. Ten zajistí také to, že chřestoviště nebude zarůstat plevelem. Postupem času, když chřest dobře zakoření, bude potřebovat zálivku jen minimální. Mulčovat však můžete stále, pomůže to i lepšímu přezimování chřestu.
- V záhonu lze zároveň v prvních letech pěstovat doprovodné rostliny, např. salát, kopr, kedlubny, keříčkové fazole aj. Vhodní společníci jsou také petržel, bazalka a rajčata (ta chřest chrání před broukem chřestovníčkem a chřest rajčata chrání před háďátky).
- Chřestu je třeba pravidelně dodávat živiny – můžete každý rok brzy na jaře přidat cca 3 cm kompostu, vhodné je také zalévání kopřivovou jíchou po konci období sklizně.
- Protože upřednostňuje spíš zásaditější půdní reakci, můžete k němu pravidelně přidávat nadrcené vaječné skořápky.
Sklizeň
- První dva roky se doporučuje chřest nesklízet vůbec, aby kvalitně zakořenil.
- 3. rok by se měl sklízet jen 2-3 týdny.
- Teprve 4. rok se může sklízet celých 8 týdnů (cca do letního slunovratu).
- Někdy se doporučuje výhonky řezat těsně pod zemí, ale chce to zkušenost. Rozhodně je třeba dávat pozor, aby se nepoškodila místa, ze kterých se tvoří nové výhony. Bezpečnější tedy může být ulomení výhonů rukou těsně u země.
- Pokud jde o to, jak často sklízet, sklízejte důsledně všechny (i tenké) výhony během sklizňové sezóny, abyste zajistili, že rostliny budou stále produkovat nové výhonky. Na začátku sezóny sklízejte dvakrát týdně a jakmile jaro začne naplno, budete moct sklízet jednou až dvakrát denně (přirůstá až 15 cm denně).
- Výhony se sklízí při délce asi 15 cm, dokud se nahoře nezačnou rozvětvovat.
- Tradiční bělení navršenou hlínou se často nahrazuje krytím rostlin černou folií přehozenou přes podélně natažený drát ve výšce asi 30 cm. Případně se na rostliny dá položit větší květináč.
Kde rostlinu sehnat
- Pěstování ze semen je velkou zkouškou trpělivosti. První tři roky nesklidíte ani výhonek. Navíc bude pravděpodobně asi polovina rostlin samičích, takže je buď budete v květináčcích piplat nejen první rok, ale určitě alespoň první dva roky, než začnou kvést a ukáže se, která rostlina je která. Nicméně možný tento způsob je.
- U nás lze sehnat i kvalitní sazenice. Ty se vysazují časně z jara. Bývají k dispozici přibližně od února. Ideální doba na výsadbu je od března do cca poloviny dubna. Jedním z dodavatelů je např. Jahodárna Brožany.
- K dispozici jsou vyšlechtěné odrůdy. V tomto případě bych se nebránila ani využití F1 hybridů, které je jinak problematické z hlediska vlastního semenaření. U chřestu (chceme-li pěstovat jen výnosnější, samčí rostliny) však semenařit pravděpodobně nebudeme. Další chřestovnu můžeme po 10-15 letech založit rozdělením starého trsu (ten se vyryje vidlemi). Sazenice mají mít nejméně 5 pupenů a věnec kořenů délky 10 cm. Kořeny se nezkracují.
Využití v kuchyni
- Chřest je skvělým nízkokalorickým zdrojem folátů, draslíku, vitamínů A a E a vlákniny. Zelený chřest je také dobrým zdrojem vitaminu C.
- Měl by se zpracovat co nejdříve po sklizni, protože při příliš dlouhém skladování rychle ztratí chuť a křupavost. Pro uchování čerstvosti výhony postavte v hrnku s vodou do lednice.
- Chřest je neuvěřitelně všestranný a můžete si ho vychutnat v mnoha různých podobách. Můžete ho grilovat, opékat, smažit, restovat nebo dusit. Přidávám tip na recepty.
- Výbornou polévku vykouzlíte z vody po vaření chřestu, kdy se do ní dají uvařit odřízlé konce a slupky, přidá se trochu bílého vína a koření a směs se rozmixuje.
Léčivé účinky
- Uvařený chřest a šťáva z něj vymačkaná velmi dobře rozpouštějí kyselinu močovou, která způsobuje dnu.
- Díky obsahu antioxidantů dobře detoxikuje, tonizuje a čistí organismus, je močopudný.
- Doporučuje se dokonce na kocovinu (pomáhá odbourávat zbytkový alkohol).
Shrnutí
- Chřest je snadno pěstovatelná rostlina – tu trochu práce při založení chřestoviště mu vzhledem k dlouholeté sklizni rádi odpustíme :-). Z vlastní zkušenosti ještě bohužel nevím, jak moc ho mají rádi slimáci. Výhodou může být pěstování ve vyvýšených záhonech, kam se hůř dostanou.
- Milují ho včely. Hodit se může i do vázy (ale s citem – po jarním výdeji sil na sklízené výhonky pak potřebuje listy na dovyživení kořenů).
- Ocení úrodnou, propustnou zem, dostatek sluníčka a přilepšování živinami.