Odborné jméno: Chenopodium bonus-henricus – L.
Anglicky: Good King Henry
Jedlé části
- Mladé listy – syrové (v malém množství) nebo vařené (ideálně ve směsi s dalšími špenátovkami); listy jsou dobrým zdrojem železa.
- Mladé výhony (oloupané, vařené) sklízené, když dorostou cca do 10 cm; využití jako chřest.
- Mladé (nerozvité) květní výhony: vařené jako chřest.
- Semínka jsou drobná, ale sklízejí se dobře; je možné je namlít/rozmixovat a přidat do mouky; kvůli obsahu saponinů je dobré je máčet přes noc a pak důkladně propláchnout.
Známá rizika
- Mnoho merlíkovitých obsahuje v malém množství saponiny, což jsou látky (přirozeně se vyskytující např. i ve fazolích), které se v těle málo vstřebávají a v přiměřeném množství nepředstavují žádný problém. Při vaření se většina z nich rozkládá.
- Obsahuje také kyselinu šťavelovou, která ve větších množstvích znepřístupňuje některé živiny (železo, vápník). Její vstřebatelnost lze snížit kombinováním zelených listů se zdroji vápníku, případně krátkým blanšírováním zelenin (s tím, že voda z blanšírování se vylévá). Pomáhá také dodržování dostatečného pitného režimu. Pro většinu lidí je kyselina šťavelová (obsažená v merlíku, šťavelu, šťovíku, rebarboře, špenátu, šruše, kopřivě, červené řepě, černém čaji, kakau, …) bez problémů, ale lidé se sklonem k tvorbě ledvinových kamenů a revmatismu by měli tyto zdroje omezit.
Původ
Pravděpodobně z JV Evropy, s člověkem se postupně rozšířil téměř po celé Evropě.
Vzhled:
- Výška 20 až 60 cm
- Velmi hluboký kořen
- Hezký a podrobný popis je na Wikipedii.
Pěstování
- Merlík všedobr je velmi nenáročný.
- Prosperovat bude na slunci či v polostínu (tam budou letní výhonky a listy jemnější a chutnější)
- Máte-li na výběr, bude rád za vlhčí, výživnější půdu, ale poroste v jakékoli běžné zahradní půdě.
Kde rostlinu sehnat
Semena jsou poměrně dobře dostupná, stačí do vyhledávače zadat např. “merlík všedobr +Kč”
- předpěstování uvnitř: březen; výsev do volné půdy: duben-květen, srpen-říjen
- hloubka výsevu: 0,5 cm
- nejlepší teplota pro klíčení: 15 – 20 °C
- vzdálenost výsadby: 30 x 30 cm
Využití v kuchyni
- Mladé listy (v přiměřeném množství) do salátů, pomazánek
- Zralejší listy jako špenát, do polévek, karbanátků, nákypů, …
- Mladé výhonky a květní vrcholy před rozvitím květů jako chřest – např. spařit a podávat na másle, nebo s omáčkami.
Léčebné účinky
Krom jeho využití v kuchyni se používá při léčení ran, a to i špatně se hojících, zhnisaných, kdy se přikládá svou spodní stranou směrem k ráně.
Shrnutí
Naprosto nenáročná, vytrvalá, odolná užitečná špenátová rostlina. Dříve často pěstovaná v zahradách, dodnes přežívá v okolí zřícenin.